Pornoherečka, rekord a konec kritického myšlení

Ještě jste si mysleli, že se kritické myšlení ještě drží nad vodou? Zapomeňte. Zdá se, že úspěšný „rekord“ pornoherečky Bonnie Blue definitivně prokázal, že jsme jako společnost nejen překročili hranici absurdity, ale navíc jsme ji oblékli do senzačních titulků a vyvěsili na čelní stránky mainstreamových médií. A ano, mluvíme o události, kde si jedna žena stanovila za cíl během 12 hodin pohlavně „zvládnout“ 1057 mužů.

Deviace nebo jen zrcadlo společnosti?

Podle článku na iDNES tato žena sama svůj obsah na OnlyFans a sociálních sítích považuje za vzdělávací. Ano, vzdělávací. Protože pokud existuje něco, co si děti nebo mladiství potřebují odnést z internetu, je to určitě lekce o tom, jak se co nejrychleji zbavit sebeúcty, intimity, hygieny a logiky. Co asi tak z těchto „vzdělávacích materiálů“ mohou pochopit? Možná něco ve stylu: „Jestli chceš být slavný nebo hustý, zahoď mozek a nastav tělo.“ Vítězství na plné čáře.

1057 mužů: Kde jsme selhali?

Nyní pojďme na to „rekordní číslo.“ Kde našla 1057 mužů, kteří byli ochotni se zúčastnit? Co to říká o těch chlapících? Vážně žijeme ve světě, kde tisíce mužů ztratily poslední zbytky hrdosti, hygieny a zdravého rozumu jen proto, aby si mohly říct, že byly u toho? Nebo že to prostě „zkusily“?

Tohle není jen o jednorázové události, tohle je ukazatel, kam jako společnost míříme. Pokud 1000 mužů z Londýna dobrovolně přistoupí na takovou akci, co to znamená pro ostatní města? Můžeme si snad myslet, že je to lokální fenomén? Nebo to jen odhaluje, jak hluboko jsme klesli jako celek?

Generace Z: Úpadek kritického myšlení

V posledních deseti letech se v české společnosti objevují znepokojivé trendy naznačující pokles úrovně kritického myšlení, zejména u generace narozené po roce 2000. Tato generace, často označovaná jako generace Z, vyrůstá v prostředí digitálních technologií a sociálních sítí, což výrazně ovlivňuje jejich kognitivní schopnosti a sociální chování.

Studie zaměřené na mladé lidi v České republice za posledních deset let jasně ukazují, že generace narozená po roce 2000 vykazuje znepokojivý pokles schopnosti kritického myšlení. Výzkum na středních školách odhalil, že studenti gymnázií dosahují nejvyšších výsledků v testech kritického myšlení, zatímco studenti odborných škol a učilišť zaostávají. Tento trend je výrazně ovlivněn technologickým prostředím, ve kterém tato generace vyrůstala. Sociální sítě, které jsou primárním zdrojem informací, vedou k povrchnímu vnímání a šíření dezinformací.

Podle organizace Zdravá generace každý dvanáctý školák ve věku 11–15 let patří do kategorie tzv. problematických uživatelů sociálních sítí. Tito jedinci nejenže tráví příliš mnoho času online, ale jejich chování je ovlivněno obsahem, který konzumují, což často zahrnuje manipulativní nebo zavádějící informace. Tento fenomén zvyšuje náchylnost mladých lidí k přijetí extrémních nebo absurdních hodnot, jako je oslava bizarních „rekordů.“

Kolektivní selhání nebo tlak kultury?

Psychologicky vzato, tady nejde jen o individuální rozhodnutí. Tím, že je tohle označováno za „rekord“ a oslavováno v médiích, vysíláme jasnou zprávu: „Čím bizarnější, tím lepší.“ Společnost nejen že toleruje, ale aktivně podporuje chování, které by mělo být odmítnuto jako patologické. Davová psychóza a exhibicionismus jsou podpořeny viralitou a tlakem být součástí něčeho „velkého.“

Hygiena, zodpovědnost a důstojnost

Skutečné otázky by měly být: Jak byly zajištěny hygienické podmínky? Jak se řešilo riziko nemocí? A proč se na tom někdo vůbec rozhodl podílet? Tohle je doslova biologická a psychologická noční můra, kde každý další „úspěch“ řetězu jen zvyšuje nechutnost celé scény.

Co čteme, sdílíme a oslavujeme?

Skutečný otazník visí nad tím, že se takový obsah dostane na zpravodajské servery, které čte každý. Děti, mládež, rodiče… Jak to asi vypadá z pohledu 15letého kluka? „Ta je hustá! Tu chci taky!“ Nebo co si o tom má myslet dívka, která hledá vzory? „Asi tohle je dneska normální a žádoucí.“

Ne, není. Pokud bychom měli něco dělat, pak je to ukazovat, že existují hodnoty, které nejsou založené na číslech a viralitě. A pokud něco mělo být zablokováno, tak především takové „rekordy“ v hlavách mladé generace, která si z internetu odnáší víc, než si myslíme.

Svět bez hranic?

Míříme do světa, kde nebudou hranice, žádné limity, žádná intimita. Stačí postavit víc takových „rekordů“ a co přijde dál? Soutěž o to, kdo sní nejvíc vlastní důstojnosti?

Je čas začít učit mladé lidi, že internet není jen o číslech, sledujících a senzaci. Jinak si jednoho dne uvědomíme, že jsme ztratili to nejcennější – schopnost myslet a hodnotit, co je vlastně důležité.

Závěr

Kritické myšlení v dnešní společnosti mizí alarmujícím tempem. Mladí lidé jsou vystaveni neustálému tlaku sociálních sítí a mediálních manipulací, které vedou k přijímání hodnot, jež postrádají jakoukoli hlubší podstatu. Pokud nezačneme vážně uvažovat o reformě vzdělávacího systému a regulaci mediálního obsahu, riskujeme, že příští generace ztratí schopnost rozeznat, co je skutečně důležité. Už nyní je nejvyšší čas zasáhnout.


Comments

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *