Trend, který nás znásilňuje o data: Proč technologie zapomínají na uživatele

V posledních letech se stále více setkáváme s tím, že technologie, které jsme si koupili za vlastní peníze, se stávají nástrojem pro sběr dat. Společnosti, od výrobců operačních systémů po výrobce chytrých televizí, se čím dál více snaží získat přístup k našim osobním údajům, a to za každou cenu. Tento trend je znepokojující a zaslouží si, aby se na něj upozornilo. Pro mnohé uživatele to už přesáhlo únosnou mez a frustrace je přiměla hledat alternativy. V posledních letech je patrný rostoucí odklon od tradičních systémů jako Windows směrem k macOS. Ačkoliv i Apple má své špehovací praktiky, je to pro mnoho uživatelů volba menšího zla díky jednoduchosti používání, méně agresivnímu sběru dat a celkově hladšímu ekosystému.

Data za každou cenu

Ať už instalujete nový operační systém nebo si pořizujete chytrou televizi, první, co po vás tyto produkty chtějí, je připojení k internetu a zadání osobních údajů. Proč? Protože data jsou novým zlatem. Firmy se snaží získat co nejvíce informací o vás, aby vám mohly prodávat další produkty, personalizované reklamy nebo prostě jen těžit z vašich údajů pro svůj vlastní profit.

Tento trend je neúnosný. Dříve by bylo normální, že si produkt koupíte, nainstalujete a začnete ho používat bez zbytečného otravování. Dnes ale nemáte možnost se těmto požadavkům vyhnout. Pokud nechcete zadat svůj e-mail nebo se připojit k internetu, váš produkt jednoduše nefunguje. Některé společnosti, jako například LG, dokonce kontrolují, zda je váš e-mail aktivní i na mobilním zařízení. To už představuje jasnou snahu o neustálou kontrolu nad vašimi údaji. Tento druh rostoucí agrese v otázkách soukromí je pro mnoho uživatelů nepřijatelný. A pokud najdete nějaký trik, jak to obejít, často musíte udělat něco, co by se dalo popsat jako „hack“ – například u nových verzí operačních systémů, které bez připojení k internetu a registrace jednoduše nenainstalujete.

Reklamy v zařízeních, které vlastníte

Jedním z nejnepříjemnějších aspektů tohoto trendu je fakt, že nejen že si produkt koupíte, ale oni vám ho naplní reklamami. Viděli jsme to u levných telefonů, kde výrobci jako Xiaomi nacpali reklamy přímo do operačního systému, takže jste se při používání svého vlastního zařízení cítili jako v pasti. A teď už to není jen problém levných zařízení. Klidně si ty svoje “chytré” televize, mobily a tablety můžou strčit za ucho – tohle přece není normální. Abych se musel při každém pokusu otevřít fotku své dcery nebo podívat na fakturu nejdřív dívat na reklamu na novou zubní pastu nebo pojištění, to je prostě nechutný. Místo abych měl kontrolu nad zařízením, které jsem si koupil, stávám se součástí nějakého bizarního reklamního cirkusu, kde se můžu připravit na to, že mě zařízení možná časem i požádá o selfie s úsměvem, než mě vůbec pustí ke správě vlastních souborů.

Dnes už i u prémiových produktů, včetně počítačů a chytrých televizí, vidíte ten samý trend. Koupíte si televizi za vlastní peníze, ale při každém zapnutí jste bombardováni reklamami. Chcete si jenom prohlédnout fotky, ale nejdřív se musíte proklikat přes reklamu na nějaký nový produkt nebo službu.

Tohle je totální porušení důvěry a neúcta k zákazníkovi. Platím za zařízení, ne za to, abych byl bombardován reklamami a abych poskytoval svá data firmám, které si z nich dělají obchodní model.

Psychologové už teď varují, že neustálé bombardování reklamami má negativní vliv na naši pozornost a schopnost soustředit se. V momentě, kdy vás technologie přeruší každou chvíli reklamním sdělením, váš mozek se začne přizpůsobovat a částečně “vypínat”. Podíváte se, ale nevnímáte, a ve chvíli, kdy potřebujete zpátky naskočit do reality, může to být problém. Neustálý boj s reklamami nás činí otupělými vůči tomu, co by mělo být normální používání zařízení, a přenáší nás do jakési autopilotní bubliny, kde si informace proudí okolo, ale už nedokážeme pořádně zareagovat. Tento stav odpojení od reality má hlubší dopady – nejen na naši produktivitu, ale i na mentální zdraví.

Sám jsem to zažil, když jsem si chtěl jít zabouchat na rotopedu. Pustil jsem si Allana Walkera na YouTube, BPM bylo v cajku, šlapal jsem si svoje tempo a najednou bum – reklama. Totálně to zruší tvoje flow. A aby toho nebylo málo, reklama je hlasitější než samotná hudba nebo nejde snadno přeskočit, takže ti to úplně sebere chuť pokračovat. Nakonec to skončilo tak, že jsem přepsal vlastní router a přes Raspberry Pi teď odchytávám reklamy, protože při cvičení opravdu nechci dostat infarkt, když mi během tracku Walkera vyletí na plný pecky reklama na nehty za dvě padesát. Takže místo soustředění na pohyb se člověk rozčiluje, že vůbec musí něco takového řešit.

Bezpečnost jako vedlejší efekt

Ještě horší je, že tento sběr dat často přichází s rizikem bezpečnostních děr. Většina těchto systémů je složitá a obsahuje chyby, které jsou zneužitelné. Společnosti mají zájem o to, aby získaly co nejvíc informací, ale mnohem méně se starají o to, jak dobře jsou tyto informace chráněné. Vidíme to neustále – úniky dat, napadené účty a hacknuté systémy.

A místo toho, aby tyto firmy kladly důraz na bezpečnost a ochranu uživatelů, soustředí se na to, jak z uživatelů vytáhnout ještě více údajů, aniž by dostatečně investovaly do jejich ochrany.

Závěr: Kde se to zastaví?

Sběr dat a vkládání reklam do zařízení, která si lidé kupují za vlastní peníze, je nejen zvrácený, ale také krátkozraký obchodní model. Společnosti už nevidí své zákazníky jako lidi, kteří zaplatili za produkt, ale jako nevyčerpatelný zdroj dat a zisků. Reklamy a sledování už nejsou výjimkou, ale normou – a to i u prémiových produktů. Když už chtějí firmy těžit naše data, měly by minimálně nabídnout dvě platební roviny. Pro ty, kterým nevadí být bombardováni reklamami, může být zařízení klidně zdarma. A pro ty, kteří si váží svého soukromí, času, života a preferují čistý zážitek, by měla existovat možnost zaplatit za produkt bez reklam a sběru dat.

Realita je taková, že už nejsme vlastníky systémů, které si kupujeme. Pronajímáme si je – za své vlastní peníze – s tím, že jejich skutečným vlastníkem zůstává výrobce, který nám diktuje podmínky, jak je můžeme používat. Reklamy, sledování a vynucené aktualizace jsou jenom důkazem toho, že kontrolu nad vlastním zařízením máme čím dál méně. Tento prásácký model, kde si za plnou cenu pořídíte zařízení, ale místo svobody dostanete pronájem, je pro mnoho uživatelů nepřijatelný. Hledáme čistější alternativy, ale je jasné, že dokud firmy nezmění svůj přístup, budeme dál fungovat v systému, kde jsme pouhými chodícími zdroji dat.